Důkaz lásky

„Luiso, miluji Vás!“ praví Raoul. Mužný to muž.
„Nevěřím Vám,“ vece Luisa.
„Miluji Vás jako žádnou jinou!“ zaúpí Raoul.
„Jen si se mnou pohráváte, jste jistě dobrý herec,“ nedá se přesvědčit Luisa.
„Jste mi nade vše, Luiso, byl bych schopen pro Vás vykonat cokoliv,“ naléhá Raoul a oči se mu lesknou vášní.
„Stále Vám nevěřím, Raoule,“ dí Luisa.
„Cokoliv, cokoliv bych pro Vás udělal, svou duši ni tělo či majetek bych nešetřil,“ znovu svým basem Raoul.
„No, možná bych věděla o jedné zkoušce Vaší údajné lásky,“ dává Luisa konečně štipeček naděje svému krásnému společníkovi.
„Mluvte, řekněte mi to,“ vyrazí ze sebe bez zaváhání Raoul.
„Je to nad vaše síly,“ praví zelenooká šelma, která před chvílí byla ještě pokornou a stydlivou dívkou.
„Nic není nad mé síly, chci být Váš, celý se Vám oddat,“ vášnivě Raoul na to.
„Dobře, Raoule, sám jste si o to řekl, mám tedy vyslovit své přání?“ dí Luisa a přitom jí z očí plaménky planou.
„Neváhejte, mluvte, Luiso!“ zvolá Raoul, celý jakoby již v mrákotách.
„Jestli mě milujete, tak vydržte týden na svém loži, nesmíte odtud ani na krok, smíte jen pít, jíst, ale nesmíte chodit na toaletu. Za týden přijdu a uvidím, jestli mě stále ještě milujete. Jestli se mi ještě budete líbit. Žádného bažanta ani nočník nebo jiné sanitární pomůcky, hezky to vydržte!“

Byl to krutý týden pro Raoula. Jeho lože nevypadalo nejlépe, ani jeho psychický stav nebyl z nejlepších.

„Již jsem zde, Raoule, vydržel jste v loži?“
„Ano.“
„To jsem si mohla myslet, že jste prase, styďte se! Sbohem, neuvidíme se již více. Podal jste mi tedy krásný důkaz lásky, Vy tchoři!“ zasmála se přeukrutná dívka a nechala zlomeného Raoula ležet v jeho výkalech a močí nasáklém lůžku.

22.2.2004