V hostelu jsou hosti


V hostelu jsou hosti a je to trochu k zlosti, protože hlučej.

Tedy ne všichni, jen kadeřníci, tedy kadeřníci jsou dva, zbytek kadeřnice. Si přijdou k jedenáctej a do dvou tří si to v místnosti u televize juchaj.

Ale to tak nevadí, horší je, že kvůli dvoum mladejm Němcům musím bejt celou noc vzhůru a čekat, kdy přijdou, otevřít jim dveře a dát jim klíče od pokoje, že jo.

A jeden ten mladík je nějakej podezřelej, tady poletoval různě chodbama bos a tvářil se jakože je éterickej nebo co. Pak po mně chtěl nějaký koš velký na odpadky, proč, to netuším, a tak jsem mu řek, že tedy nic takovýho nedostane. Možná chtěl něco jinýho, jsem mu třeba blbě rozuměl, ale to nevadí, stejně bych mu asi těžko vyhověl.

A tak čekám na ty turisty německý, si čtu literární veledíla na internetu, protože v televizi je kulový. Jsem jen chvilku se díval na novu, jak se tam jakože eroticky producírovali a souložili ve vlaku, ale byla to poměrně smutná podívaná. Protože ty pornoherci jsou dost hnusný. A přepínal jsem to tedy na dvojku, kde rozprávěli o katedrále jakýsi, ale nějak jsem to neměl sílu vnímat. Jsem nějaký roztržitý a nevydržím něco bez pauzy bedlivě sledovat. Kor když mezi tím někdo přijde a chce jakože tady přespat.

A taky z nevím jakýho důvodu pořád dávám do pořádku účty v počítači, doplňuju tam rezervace, jména hostů a tak. Pepa, co má dycky službu přede mnou, na to dlabe. A má asi recht, nevím, proč jsem takovej outlocitnej, co se těhle věcí týká.

Bylo to tu možná příjemnější, když tu nikdo nebyl, ale ono sem tam vyplnit nějakou tu kolonku v počítači, prodat někomu nějaký ten pokoj, by přespal, zas tak únavný není.

Docela mě vytrhla z letargie Alena, co se tu za mnou večer stavila. Chtěla půjčit nějaký peníze, což mě moc nebaví, protože jsem srkblík. Tak jsem jí dal jen dvacku. I když měla pohnutý řeči o tom, jak je na tom zas bledě. Ale to ona je s pauzama tak nějak furt. Její nejnovější fór byl ten, že jí nějaká ženská, co je bejvalá manželka jejího druha, kterej je momentálně v pakárně, vyházela všecky její věci. Z nějakýho bytu, co rušej. A okomentovala to tak, že v tom bytě byly jen Aleniny tři kartáče na vlasy. Jsem něco plkal o tom, že je to správně buddhistický, přijít o všecko, že to jako osvobozuje, ale asi tyhle řeči Aleně náladu moc nespravily, no.

Jsem dneska celej den spal, jak pršelo, takže jsem relativně čerstvej, i když se blíží už ráno. A ty dva mladý Němci nikde. Je přivez včera tatínek jednoho z nich, pobyl jen jednu noc a tyhle cápky tu nechal. Tak si užívaj. No, proč by ne.

Ale příští noční tu snad nebudu muset na nikoho takhle jalově čekat. A budu si moct aspoň na chvilku natáhnout záda. Sedět celou noc v křesle je poměrně nezdravý. Na záda jako.

A taky mi už zbejvá jen jedno cigáro. Člověk tu dost hulí. Máme tu takovej antitabákovej sprej, jsem to s ním před chvilkou tady před recepcí porozprašoval. Smrdělo to vydatně. Příště už takhle vtipkovat nebudu. A když tak jen otevřu dveře. Kdyby tu bylo moc zahulíno.

Za chvilku mě už snad vystřídaj. Probdít celou noc je děsně náročný. Musím se pochválit, jak to zvládám bez větší duševní újmy.

No a teď volala vedoucí, že jestli jako můžu počkat do půl osmý na nějaký školení. O kreditních kartách. To jsem tedy z toho setsakra vodvázanej, jsem se těšil do postele a ono toto. Se to o kousek odkládá.

29.3.2006