Měnitelé forem

2.
Na tom kameni ti to došlo. Jak moc se bojíš. Jaký jsi uzlík strachů…
Nevěděl jsi, proč ses na něj dostal a netušil, jak dopředu nebo dozadu a nezabít se.
A ten strach povolil.
A tys byl kamenem a kámen tebou…
Vrátil ses, až když vše ustalo. Zbyla jen dokonalá lhostejnost, kdo jsi.

1.
Můžeš se stát, čím chceš…
Ženou, starcem, dítětem… Stromem, kamenem, vodou… Pouští, zvířetem…
Když se nebudeš bát. Až tě přejde strach, že se nevrátíš. Pak jde jít dozadu i vpřed...
Když budeš vědět, že ty nejsi…
Že jste. Tam, kde chcete. Ale to už prostě nemyslíš jen za sebe.

11.1.2004