Vícekaz Hrabodlask

Vícekaz Hrabodlask se probudil a zjistil, že ho popadá nákupní horečka. Vyčkal ještě nějaký čas v loži, až opadne v hromadných dopravních prostředcích ranní špička, a pak se vydal do nákupního střediska na druhém konci města. Cestu mu v tramvaji hodně znepříjemnil páreček obludných lidí. Neforemná a vulgární Ukrajinka za jízdy nípala beďár před sebou sedícímu temně čučícímu Ukrajinci. Pak mu ještě ukazovala, co vydloubla. Vícekaz Hrabodlask se nechtěl poddat návalu hnusu, který ho z toho přepadl, a tak se snažil odvrátit zrak. Jeho pozornost však ještě přitáhla odporná bradavice na krku velenechutné Ukrajinky, ze které trčely do všech stran dlouhé černé chlupy. Neúnosnou situaci vyřešil tak, že z tramvaje vystoupil a kus cesty šel pěšky. V nákupním středisku neomylně po dvou hodinách bloumání mezi regály narazil na žárovku, kterou sháněl. Měli je v balení po dvou, což mu přišlo docela nepraktické. Aby po namáhavé procházce světem podbízivého konzumu zase trochu nabral sil, zašel pojíst do bufetu staré Číňanky Sin, který se vyznačoval tím, že byl malebně zanedbaný. Její kuře kung pao mělo neodolatelnou příchuť dobře uleželé zvěřiny. Vícekaz Hrabodlask ho pak zapil sklenkou piva a pocítil, že má v žaludku jak v pokojíčku. Poté se vydal domů. I když ulici přecházel na zelenou, nějaké auto na něj zatroubilo. Chvilku meditoval nad zhoubností pudů agresivních, sexuelních a jiných afektů, bez kterých se bohužel běžný člověk neobejde, ale dlouho mu to nevydrželo. Jen asi pět minut. Když přišel domů, musel na chvilku ulehnout. Věděl totiž, že odpočinek lidskému tělu vždy prospěje.

30.4.2007